Ímejl

Od: (rca@roztrzity.cz)

Komu: (petronella@cilla.cz)

Předmět: dopis

Datum: 17. zari 2001, 15:48

Vazena P. C.!

Nejprve bych rad poznamenal cosi ke komunikaci mezi nami. Abyste rozumnela mym odmlkam. Ke sve e-mailove schrance se dostanu pouze jednou za tyden, povetsinou o vikendu, a ma odpoved na Vas dotaz tedy prichazi az nyni.

P., chapejte, toto jsou me prvni krucky v technologii pro Nove tisicileti a k temto kruckum jsem nucen. Co se da delat?! Clovek bud plave nebo se topi! A jestlize se nechci topit, musim pouzivat takove veci jako je elektronicka posta a I-Net.

Nemyslete si, P., pohledy a dopisy, ktere jste mi posilala, mam stale schovane. Byly mi mile. A navic, mely svuj papirovy pribytek, do ktereho nikdo ”nevidel”. Nebyly hnane pres Servery a Kabely jako pouhe elektricke impulsy. Dle meho nazoru, a nezlobte se za to na me, papir je papir, tuzka je tuzka!

Presto me Vas elektronicky dopis velice potesil. Podobne jako ten muj rucne psany potesil Vas. Domnivam se vsak, a nezlobte se na me ani nyni, ze ty vlastnorucne psane dopisy jsou mnohem lepsi. Napadlo Vas, co jednou budeme ukazovat detem a vnoucatum? Jednicky a nuly, ktere nam muze smazat z diskety jakykoliv magnet? Co kdyz se jednou vsechny pocitace zblazni a prestanou lidi poslouchat? Co budeme cist?

Vize budoucnosti se mi nelibi. Jednou budeme vsichni sedet pred rozsvicenou obrazovkou a cist elektronicke ”dopisy” ”rozbalene” na digitalnim x-palcovem monitoru a v nasich ocich jiz nebudou tancit plaminky vzruseni, napeti ci touhy, nybrz zablesky bliziciho se epileptickeho zachvatu. S penou u ust zkrouceny pod vlastni zidli.

Jsem trochu smutny. Prijde mi, ze uz nikdy nevzniknou takova dila jako napriklad Dopisy Olze od pana Havla, Dopisy psane na opratce od pana Fucika nebo Sonety Laure od pana Petrarky. Mezi prsty uz nam nebude sustit papir otacene stranky knihy. Ruka bude svirat umelohmotnou mys klouzajici po desce stolu.

Dalsi skutecnosti je, ze ceny Ceske posty splhaji do nebetycnych vysin a cloveka omezuji v pisemnem styku. Kde porad brat penize na tak drahe znamky? Tedy i Ceska posta, jako jakysi spojenec Serveru a Kabelu, nuti cloveka ke psani takovych osklivosti, jakymi jsou elektronicke dopisy.

Nyni, P., k me tvorbe. Domnival jsem se, ze jsem Vam svoji prvotinu, nazvanou skromne Prkotina, venoval. Mozna jste ji mela od nekoho pouze pujcenou! Vase poznamka je spravna, ani me druhe dilo nenajdete na pultech obchodu s knihami. Zbytek Zbytku lezi doma v zaprasene krabici pod posteli. Prozatim jsem nenasel nakladetele, ktery by se mnou zabyval. Ostatne, uz ani prilis nehledam! Vse doposud vyslo v soukromem, velice skrovnem nakladu. V podstate se snazim pouze o to, aby se mi vratily vlozene finance. I kdyz musim poznamenat, ze je mi velice trapne, rikat nekomu o penize ve chvili, kdy mu podavam vytisk me knihy. Zatim jsem v ekonomickem propadu, ale nemam duvod podlehat panice. Svetskou praci si stale drzim a zustavam tedy nezavislym umelcem. Take bohemsky zivot je mi na mile vzdalen!

Me treti dilko, P., prave drzite ve svych rukach. Pokud budete mit po precteni techto stranek pocit, ze je to tak trochu mismas, vezte, ze nejste daleko od pravdy. At se Vam tedy tento Mišmaš libi!

S pozdravem    R. C. A.    

                        U  Y  L

                        D  R  B

                        O  I  E    

                        L  L  R

                        F     T

PB City, na Nadezdu 2001